Knižní trailer:

Je tomu jako včera, kdy jsem si poprvé založil blog a napsal první článek. O to více mě ještě udivuje, že tomu jsou už roky dva, co se v blogosféře pohybuji, čtu knihy, které mi sami doporučíte a potkávám nové lidi - ano, dokonce i po dvou letech! Když jsem vstupoval do blogosféry, nikdy jsem netušil, že se každý z vás stane mou rodinou, se kterou budu prožívat veškeré problémy, nadšení a smutek. Za každého, kdo navštíví můj blog, jsem rád. Za každého, kdo se stane mým kamarádem, jsem rád ještě více a myšlenka, že nás všechny vlastně spojují knihy, které dokážou v každém vyvolat zcela jiné pocity, je naprostá pecka! No a protože jste to tady se mnou už dva roky vydrželi a měli se mnou pevné nervy, tak je to potřeba náležitě oslavit, nemyslíte? 

Na začátek bych ale nejdříve rád srovnal vše, co se stalo minulý rok, co se změnilo a v jaké "fázi" se nacházím právě teď. Dá se říci, že od minulých blogových narozenin se mi podařilo pozvednout blog na zcela novou úroveň. Jako první si můžeme vzít třeba nově navázané spolupráce. V průběhu roku se mi podařilo navázat spolupráce, o kterých bych nikdy neřekl, že se někdy splní - nakladatelství CooBoo a status recenzenta na blogu NeoLuxoru, což byl podle mě snad největší úspěch roku. Mimo jiné se mi ale taky podařilo sepsat dva rozhovory a dnes jsem si řekl, že v tomto ohledu bych mohl blog vést, protože přeci jen, moc rozhovorů se v poslední době neobjevuje a myslím, že přečíst si odpovědi na některé otázky, které mnohým čtenářům tkví v hlavě, by nebylo k zahození. :) Kromě jiného jsem se taky v minulém roce přidal na Instagram, kde již v tuto chvíli můžete najít celkem 77 fotek - z toho je naprostá většina knižních. Napsal jsem 36 recenzí, uspořádal jednu giveaway a odpověděl na dva rozhovory pro Svět knih a Books allow us to live thousand lives. Navštívil jsem jeden křest v Praze, zúčastnil se Světa knih a poprvé v životě zažil nějakou předpremiéru spojenou s knižním srazem, na kterém nás bylo více jak sedmdesát. Přes školu se snažím věnovat nějaký čas i knihám a blogu a myslím, že dobře víte, jak na tom jsem... No a za ten uplynulý rok jsem taktéž začal pracovat na nové knížce a napsal jednu povídku. Přečetl dvě anglické knihy a mám v plánu v tomto pokračovat. Stejně tak začínám přemýšlet nad tím, že bych změnil vzhled blogu, protože tenhle je sice univerzální, ale chtělo by to už nějakou změnu, že? :) Pojďme se ještě podívat na statistiky v číslech, abychom v tom měli jasno! 

74 950 zobrazení stránky

239 příspěvků 

1 651 komentářů 

169 pravidelných čtenářů 

94 recenzí 

Letní prázdniny jsou fuč a s nimi i druhý, tudíž poslední, den prázdnin. Sám se musím přiznat, že kdyby záleželo na mě, prázdniny bych prodloužil ještě o měsíc, abych toho stihl více, než se mi podařilo stihnout za celý srpen - což je něco mezi "nic" a "absolutně velké nicnedělání". Přesto mi už konec srpna připadal svým způsobem... dlouhý. Jasně, prázdniny jsou prázdniny, ale přesto jsem cítil cosi jako pocit, abych už mohl opět do školy, naučil se kreslit (což je pro mě hodně důležité) a prostě něco dělal. Přesto mě aspoň utěšovala myšlenka, že za srpen jsem si pořídil více knih, než jsem měl v plánu... A jaké že knihy to vlastně jsou? Pojďme se podívat! 

Knihy, které jsem si koupil: 

Věříte pohádkám? Sofie čekala celý život na to, až ji unesou… Ptáte se kam? Do pohádky. Do Školy dobra, kde se z ní stane princezna, najde si toho pravého prince a budou spolu navěky šťastní. Tedy alespoň takový byl plán. Sofie a její kamarádka Agáta totiž pochází z Gavaldonu, městečka, kde se každé čtyři roky ztratí dvě děti. Má se za to, že je unáší Školník právě do Školy dobra a zla. Zde se z nich pak podle předurčení stanou kladné nebo záporné pohádkové postavy. Všechny děti se únosu bojí, jen Sofie tiše doufá, že právě z ní se stane krásná princezna. Ale co když se Školník splete a umístí ji do Školy zla? Může být krásná Sofie čarodějnicí? Se Sofií a Agátou poznáte, jak je nebezpečné věřit pohádkám, které vás vtáhnou do děje a nebudou chtít pustit zpět.