RC Review: Skleněný trůn

února 14, 2016

Název: Skleněný trůn
Autor: Sarah J. Maas
Počet stran: 392
Vydavatel: CooBoo
Série: Skleněný trůn #1
Orig. název: Throne of Glass
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.
Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Život vraha je vždycky těžký – takový člověk se musí naučit kráčet ve stínech, mít nastražené uši a dávat pozor na všechny detaily. Vládci si často libují ve vypisování velkých odměň za hlavy nájemných vrahů, ale nikoho nikdy nenapadlo, že i když se jedná o špinavé povolání, vrazi jsou přeci jen taky lidé. Někdy dokonce ani oni totiž netouží po ničem jiném, než dokončit zakázku a užívat si svobody.   

Vyřkněte v Andarlanu nahlas jméno Celaena Sardothien a i nohy těch nejstatečnějších se začnou třást. Říká se, že v celém království není lepšího vraha. Jenže sláva netrvá věčně a dokonce i tato obávaná vražedkyně je zajata a poslána do solných dolů. Jeden rok je dlouhá doba a ona už přestává doufat, že přijde nějaká spása. Jenže v tu chvíli se objeví korunní princ Dorian v doprovodu velitele stráží Chaola, se kterými přichází i možnost doly opustit. Cena za vykoupení je nebezpečná – musí se zúčastnit klání pořádané králem, během kterého se na královském dvoře utkají ti nejlepší z vrahů. Budou proti sobě navzájem bojovat, dokud nezbude pouze jeden. Jeden, jenž se stane královským bojovníkem a po dokončení své služby získá svobodu. Celaena je sebevědomá, neboť je to právě ona, která je nejlepší ze všech vrahů. Jenže po příchodu do skleněného hradu si začíná uvědomovat skutečný rozměr nebezpečí, které na ni mezi tvářemi zabijáků číhá. Vše se začne komplikovat a Celaena se seznámí nejen s dalšími členy dvora, ale taktéž v králi – a nejen v něm – uvidí skutečného nepřítele. Neví, komu má věřit. U dvora neznají její pravou tvář, král ji nenávidí a k tomu všemu se během nocí odehrávají ve skrytu hradu brutální vraždy. Má s tím snad nějakou spojitost její přítomnost? A co lidé, kteří Celaena i přes její pověst věří? V princovi a svém strážci nachází více, než by vůbec chtěla. Mladá vražedkyně už na počátku věděla, že jí toto klání změní život. Jak ale moc, to si nedokázala představit ani v nejdivočejších snech.

„Někdy nám lidé se zlou vůlí říkají věci, aby nás zmátli a aby nás pronásledovali v myšlenkách dlouho poté, co jsme se jim postavili.“

Anotace jsou zlo. Po přečtené té na Skleněný trůn si hodně lidí řekne, že se jedná o příběh vyprávějící o krutých vraždách, hrdince, která se ničeho nebojí a že při čtení proniknou do tajů vražedných praktik. Jenže to varování o tom, že ani jedno z toho kniha nesplňuje, se nikde nepíše. Už před otevřením knihy jsem měl velká očekávání, protože tajemný svět vrahů je vždycky něco neotřelého a nového. Skleněný trůn ale není vůbec o vraždění – o něco takové v young adult žánru pravděpodobně nikdy nešlo a asi ani nepůjde. Sarah J. Maas se raději zaměřuje na klasický klišé milostný trojúhelník, který svým čtenářům podává po velkých dávkách. Důležité jsou šaty a bály, než nože a plížení se. Je ale vtipné, že už po takovémhle zklamání si autorka vložila zápletku do světa, který má velké předpoklady k tomu, aby byl temný a nemilosrdný. Království je velice mile a zajímavě vystavěno. Starodávna civilizace, která kdysi celý svět obývala, dodává plošnému příběhu aspoň nějaký kousek rozměru. Autorka si dokonce i pohrála s nebezpečím, které vypadá jako skutečná hrozba a ne jen jako nějaké plané sliby. Čtenář si i přes zabití námětu může vybrat ze dvou možností – buď bude fandit králi, který vypadá jako jediná postava s temnou stránkou namixovanou s dokonalou maskou pro veřejnost, nebo starodávné zlo, které číhá nejen ve zdech skleněného hradu. Jak je tedy možné, že v jedné knize existuje takový protiklad? A proč to ksakru není jediný problém?

Hlavní postavy jsou základním pilířem každého příběhu, jenže jak může vypadat příběh s hlavní hrdinkou, která je všechno, jenom ne někým, koho by šlo obdivovat? Celaeny Sardothien se všichni bojí. Během čtení Skleněného trůnu vás o skutečnosti poučí facky rovnou z obou stran. Odkud se strach z této mladé dívky vzal? Není mi známo, jak to Sarah J. Maas s Celaenou zamýšlela, ale je jasné, že její osobnost mírně odflákla a už vůbec nedokázala vyvolat respekt z této postavy. Celaena totiž není vražedkyní, které bychom se měli v temných a bezesných nocích bát. Ano, tato dívka je velice mladá a i přes svou dokonalost a krutý osud, je spíše princeznou libující si v šatech a láskyplných pohledech. A samozřejmě je i stejně výřečná. Skleněný trůn je plný planých výhružek a myšlenek na to, jak zabít toho a zase tamtoho. Celaena vážně ráda představuje sto a jeden způsob, jak někoho zabít. Jenže takové řeči potřebí skutek, jenže ten utekl. A nikdy se nevrátil.

Když opomineme dokonalost této postavy – neboť právě ona vyniká snad se všemi zbraněmi –, jediné, čím by mohla opravdu zabíjet, jsou slova. Kdyby to opravdu šlo, všichni bychom byli mrtví už v prvních kapitolách. Napomáhají tomu i vedlejší postavy, spíče nevtáhnuté a místy jednoduché, než kvalitní a důmyslné. Princ si až moc užívá přítomnosti Celaeny a velitel stráží Chaol je… málo muž na to, aby byl velitelem stráží. Jediná postava, která je nejvíce prostorová, je (díkybohu!) král Aldanaru, na kterém autorka zapracovala až podezřele moc. Není jisté, jestli si tím připravovala půdu pro další změny, ale jedno je jisté. Pokud se z Celaeny nestane aspoň (pod)průměrný zabiják, bude tím zahanbovat všechny slavné vrahy, které najdeme v jakýchkoli jiných knihách.

Jak bylo již zmíněno výše, i když se celá výstavba hroutí, svět a autorčin styl tomu všemu hází záchranný kruh, který dělá ze Skleněného trůnu aspoň cosi čitelného. Když si uvědomíte, co vám právě prošlo pod rukama, odmyslíte zdlouhavé a nudné pasáže, bez kterých by se kniha obešla, uvědomíte si, že je celý příběh aspoň kvalitně podán. Sarah J. Maas je kvalitní vyprávěčkou, ale musíte se zaměřit pouze na samotné jádro knihy, protože zbytek je až moc povrchní, aby se o něm déle diskutovalo. Příběh je z velké části naivní, a přesto se snaží udržet při životě kousek magické atmosféry, který autorka představí – k mému neštěstí – až ke konci, kdy se konečně aspoň částečně odhalí záměry, jakým směrem by se příběh mohl pohybovat. Je velká škoda, že Skleněný trůn funguje jako jeden velký stavební kámen, který neposkytuje takřka nic hodnotného. Děj se pomalu graduje a až na onom zázračném konci, který není zase tak obtížné odhadnout, se konečně dozvíte, jak se tahle první kapitola života rádoby-vražedkyně uzavřela. Má naděje je velice malá a pokud autorka kvalitu příběhu nepozvedne, bude mě akorát mrzet ten čas, který jsem nad knihou strávil. Nic víc.  

Svoboda, nebo smrt.


Skleněný trůn je kniha plná naděje a planých slibů. Když se už podaří překousnout hlavní hrdinku libující si ve čtení knih do půlnoci a probouzení se v jednu odpoledne, vše se rozdrtí v okamžiku, kdy si uvědomíte, že tohle není příběh o vražedkyni plnící své úkoly. Kniha vypráví spíše o životě rádoby vražedkyně, ve kterém hraje důležitou roli milostný trojúhelník. Děj je na mnoha místech předvídatelný a teprve až na konci se objevuje něco, co by mohlo pozvednout velice nízkou kvalitu. Je jenom otázkou, co si Sarah J. Maas připravila do druhého dílu, ale v zájmu většího dobra budu doufat, že Skleněný trůn figuruje jenom jako základ. Protože pokud se autorka, postavy a vraždění nezlepší, nejsem si jistý, jestli bude vidina série ještě někdy světlá.  

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství CooBoo
Knihu si můžete taktéž objednat na stránkách nakladatelství
Zdroj: Obrázek 1 | Obrázek 2 

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Tak já ti nevím, poslední dobou se mi do té knihy čím dál víc nechce... :D Docela jsem se těšila, před českým vydáním to mělo ohlasy, ale teď jsou všude negativní recenze, tak vůbec nevím, jestli se do toho pouštět :D

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím. Já s tvou recenzí musím povětšinou nesouhlasit, i když s Chaolem to docela sedí, to jeho zhroucení na konci jsem moc nepochopila. Jinak mi knížka připadala jako základ, který si autorka vybudovala, aby na něm mohla dál stavět. Možná ale knížku tak hájím proto, že jsem přečetla i pár povídek téhle série a druhý díl, a to je akčnější, temná stránka Celaeniny povahy se ukazuje častěji a o minulosti je tam informací více. Snad se ti druhý díl bude líbit více, pokud se do něj rozhodneš pustit :-)

    OdpovědětVymazat

Statistika

TOPlist